Rekurence žilního tromboembolismu v kontextu metabolického syndromu

Práce testovala hypotézu, zda extendovat antikoagulační léčbu pro TEN po třech měsících terapie v závislosti na trvající přítomnosti rizikových faktorů rekurence TEN, včetně nekontrolovaného metabolického onemocnění.

Autoři retrospektivně hodnotili prevalenci MS u 151 000 pacientů s hlubokou žilní trombózou (průměrný věk 58 let) z Indiana Network for Patient Care (mezi lety 2004 – 2017). 68 % těchto pacientů mělo aspoň jednu složku MS, nejčastěji hypertenzi (58 %).

Ukázalo se, že:

• rekurence TEN během dvou let se zvyšuje s počtem složek MS (žádná – riziko rekurence 7 %, jedna složka – 14 %, dvě složky – 21 %, tři složky – 30 %, všechny složky – 37 %),
• multivariátní analýza ukázala nejvyšší souvislost TEN s dyslipidemií (odds ratio 1,8), obezitou (OR 1,5), hypertenzí (OR 1,5) a diabetem (OR 1,4).

Studie potvrzuje koncept, podle něhož je MS spojen s protrombotickým a hypofibrinolytickým stavem. Přítomnost MS by tedy angiologové měli chápat jako rizikový faktor rekurence TEN a v případě, že benefity převažují nad riziky, extendovat antikoagulační léčbu do doby, než bude co nejvíce složek MS kompenzováno.

Zdroj: Stewart LK and Kline JA. Metabolic syndrome increases risk of venous thromboembolism recurrence after acute deep vein thrombosis. Blood Adv 2020 Jan 14; 4:127. (https://doi.org/10.1182/bloodadvances.2019000561)